Kastrační program, případně jinou pomoc opuštěným zvířatům, nabízí jen 30 českých měst a obcí. To je sotva půl procenta z celkového počtu. Při svém unikátním průzkumu to zjistili dobrovolníci ze skupiny Můj život s kočkou. Povinnost postarat se o toulavé psy a kočky přitom obcím a městům ukládá zákon. Které obce se toulavým zvířatům věnují, ukazuje nová kastrační mapa.
V Česku vznikla kočičí kastrační mapa. Vytvořila ji zájmová skupina Můj život s kočkou (čítá více než 37 tisíc členů). Spolek na mapě pracoval celý loňský rok, oslovil kvůli tomu všech 6,4 tisíce obcí a měst z ČR.
„Udělali jsme obří průzkum mezi všemi českými městy a obcemi. Z toho, co nám obce poslaly, jsme potom vytvořili kastrační mapu. Lidé se na ní dozví, která města a obce přispívají na kastrace koček, jakými částkami a za jakých podmínek. Současně jsme si ale ověřili, jak se řada obcí k toulavým zvířatům staví,“ říká Adéla Kroupová ze skupiny Můj život s kočkou.
Z průzkumu totiž vyplynulo, že většina obcí problém s toulavými kočkami vůbec neřeší. Jakýkoliv kastrační program nebo jinou pomoc toulavým zvířatům potvrdilo jen 30 měst a obcí. To jsou necelá 3 procenta z těch, které odpověděly. „Dalších 5 tisíc obcí na naše žádosti o informace vůbec nereagovalo, přestože jsme použili zákona o svobodném přístupu k informacím a odpovědi jsme urgovali,“ říká další člen skupiny Mirek Vymětal.
Obce se ale o toulavé kočky a psy postarat musejí, ukládá jim to zákon. „Jak jsme si ale ověřili, většina z nich tento zákon dovedně obchází,“ říká Mirek Vymětal.
Musí se změnit zákon.
Skupina Můj život s kočkou proto plánuje další kroky. S těmi městy a obcemi, které ještě kastrační programy nemají, chce spolek postupně jednat. „Chceme jim ukázat, že když to zvládají jinde, oni to budou umět taky,“ říká Kroupová a dodává: „Samozřejmě se budeme snažit také o masivní osvětu obyvatelstva, protože většina koček skončí na ulici kvůli jejich chybám a jejich nezodpovědnosti.“
Kromě toho chce skupina iniciovat změnu legislativy. „Dnešní vágní znění zákona se musí zpřesnit. A to tak, aby byla povinnost obcí postarat se o toulavé kočky nejenom jasně definovaná, ale také vymahatelná,“ dodala Adéla Kroupová. Nejlepší cestu vidí právě v povinném čipování a časných kastracích toulavých koček. „To je jediná humánní a ohleduplná cesta. Polodivoké kočky, zvyklé žít v určitých lokalitách, by se měly vykastrovat a vrátit zpět. Za to by měla převzít města odpovědnost. Dnes často jen vydají nesmyslné zákazy krmení koček, čímž ale situaci jenom zhorší,“ uzavírá.
Zvířata jsou totiž v některých lokalitách přemnožená a útulky už je nezvládají přijmout. Podle odhadů Nadace na ochranu zvířat přijmou útulky každoročně asi 35 tisíc nových přírůstků. K podobná číslům dospěl před pěti lety i EUROSTAT. Každý rok se podle něj ocitne bez domova odhadem 1,5 procenta mazlíčků, kteří původně žili v domácnostech. V případě Česka, kde lidé chovají asi 1,9 milionu koček, tedy na ulici živoří více než 28,5 tisíce zvířat. Pokud kočky nejsou naočkované a vykastrované, množí se doslova geometrickou řadou. Toulavé kočky pak trpí hlady a nemocemi. Ohrožují navíc další volně žijící zvířata – například některé vzácné druhy ještěrek a ptáků. „Kočky, které lidi nechali bez pomoci na ulici, se totiž musí něčím uživit,“ vysvětluje Adéla Kroupová.
Podle bleskového průzkumu, který Můj život s kočkou provedl na začátku tohoto roku mezi 369 respondenty běžné populace, vidí kastraci jako vhodný nástroj regulace toulavých psů a koček dokonce 93,4 procenta lidí.
Za tým Můj život s kočkou – Adéla Kroupová, tel.: 603 368 101
Jak probíhal unikátní průzkum skupiny Můj život s kočkou
Metodika průzkumu.
Průzkum uspořádala zájmová skupina Můj život s kočkou působící pod spolkem Fineliner, z.s. Skupina oslovila celkem 6399 měst a obcí v celé České republice.
K získání informací skupina použila zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Kontakty na obce a města poskytlo Ministerstvo vnitra České republiky.
Oslovení probíhalo od 15. února 2018 do 31. prosince 2018. Obce, které napoprvé v zákonných lhůtách neodpověděly, byly opětovně vyzvány k odpovědi v prodlouženém termínu. Přesto 5250 měst a obcí na žádost o informace vůbec nezareagovalo. Do průzkumu byly zahrnuty všechny odpovědi, které skupina od obcí a měst obdržela do 15. ledna 2019.
Otázky směřovaly výhradně na kastrační a jiné programy, které kvůli toulavým zvířatům zřizují nebo přímo podporují sama města a obce. Skupina Můj život s kočkou nemapovala iniciativy dobrovolných spolků a dalších organizací. Důvodem byla snaha skupiny zjistit, jakým způsobem se k otázce toulavých zvířat staví obce a města, která mají ze zákona povinnost problematiku toulavých zvířat řešit.
Nejednoznačné odpovědi byly souhrnně zpracovány v kategorii „NE“. U každého města či obce jsou ale vždy uvedeny kompletní informace poskytnuté městem či obcí.
Výsledky
Obce projevily naprostý nezájem
Návratnost byla velmi nízká. Přestože spolek použil k získávání informací zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podle kterého obce musejí občanům poskytnout informace vztahující se k jejich působnosti, na otázky odpověděla sotva pětina z nich. Data poskytlo 1 149 obcí z oslovených 6 399.
Kastrační program pro kočky má zlomek obcí
Jakýkoliv kastrační program určený pro kočky podle svých slov provozuje nebo finančně podporuje celkem 30 měst a obcí. To je jen 0,47 procenta všech měst a obcí. Naopak 1 119 měst a obcí přiznalo, že žádný kastrační ani jiný program pro toulavá zvířata na svém území nemá. To představuje 17,49 procenta všech oslovených měst a obcí.
Bleskový průzkum veřejného mínění.
Je kastrace vhodný nástroj regulace toulavých koček a psů?
Kastrace jako vhodný nástroj regulace toulavých zvířat
Skupina Můj život s kočkou působící pod spolkem Fineliner, z.s provedla na začátku tohoto roku bleskový průzkum mezi 369 respondenty běžné populace. Dotazovala se, jestli lidé vidí kastraci jako vhodný nástroj regulace toulavých psů a koček.
Výsledek:
226 respondentů (93,4 procenta) odpovědělo ANO
a 16 respondentů (6,6 procenta) odpovědělo NE.
Věkové složení respondentů:
Vzdělání respondentů:
Velikost obce respondentů:
Kastrační mapa obcí, skvělý nápad, úžasná práce, děkuji, bravo!!! Teď ještě prosadit návrh změn § 13b zákona na ochranu zvířat, protože dokud bude znít „obec může podporovat činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů potravy“, tak to obce budou dál řešit zákazem krmení a penalizací krmičů. „Např: Obec k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat provádí… podporu zřizování útulků pro toulavá a opuštěná zvířata, zveřejňování jejich adres způsobem umožňujícím dálkový přístup a jiným způsobem v místě obvyklým…a podporu činností, směřujících k omezení neplánovaného rozmnožování psů a koček jejich sterilizací…“
Děkujeme! Na změně legislativy už pracujeme 🙂
Přesně tak, to má sestra v obci Krpy, domov s pečovatelskou službou, tak jim natajno občas něco hodila, ale jsou tu 4 báby co donáší a v pátek to vyhrotilo a bylo jí sděleno, že dostane dopis s výtkou, kde při dalším porušení dostane výpověď z bytu.
Takto to zde řeší ten alkáč starosta
Mohu jen potvrdit zkušenost z obce Valy u Mar. Lázní, nejbližší útulek je právě v Mariánských Lázních, který se však o kočky příliš nezajímá, přitom v samotném městě působí čtyři veterinární ordinace.
V obci Valy ale, na rozdíl od Mar. Lázní, žádné toulavé kočky nepotkáte, ve 4 km vzdáleném lázeňském městě pak povětšinou žijí v neobývaných zchátralých bývalých lázeňských budovách.
Podobnou zkušenost máme z Ústí nad Labem, zdejší útulek kočky nezajímají a nejlepší spolupráce byla s domovem Sluníčko, který je až v Dobříni u Roudnice nad Labem, tam kočky dostávají odpovídající péči.
Děkujeme za zájem a zkušenost. Sluníčko je skvělá organizace, která má za sebou spoustu dobré práce. Budeme se snažit, aby se kočky měly mnohem lépe!
Jak paní Kroupová říká, že: „Polodivoké kočky, zvyklé žít v určitých lokalitách, by se měly vykastrovat a vrátit zpět. Za to by měla převzít města odpovědnost.“ S tím souhlasím. Ale otázka je, jak tyto kočky mají přežít, hlavně v zimě, když v našem městě visí cedule „Přísný zákaz krmení koček!“ A dále když někteří občané ničí polystyrénové boudičky za vydatné pomoci strážníků Městské policie. Určitým řešením by byla tzv. krmná místa, pod záštitou Městských a obecních úřadů.
Dobrý nápad, děkujeme 🙂