Rozhovor se Stanislavem Havlíčkem z Lékařů bez hranic – 1. část

Už když jsme vymýšleli, jak pojmeme náš charitativní kalendář Můj život s kočkou 2018, bylo nám jasné, že nechceme dělat nic prvoplánového, laciného a už vůbec ne sexistického, jak je bohužel často u charitativních kalendářů zvykem.

Proto v našem kalendáři najdete nejen samé pohledné muže (dobrá, je pravda, že Řezník se svojí maskou v tomto trochu vybočuje:), ale především samé zajímavé osobnosti. A tak jsme využili příležitosti a se všemi krasavci jsme natočili také rozhovory.

Dnes se můžete začíst do první části hrubého přepisu rozhovoru se Stanislavem Havlíčkem, bývalým šéfem České lékařské komory a účastníkem mise Lékaři bez hranic v jihosúdánském Agoku.

Proč kočky lidi přitahují a nebo některé lidi ty kočky naopak odpuzují, dráždí…

To já nevím. Já o tom nikdy nepřemýšlel, já mám kocoura po dětech, vlastně zbyl na mě a tak tady spolu válčíme.

Jak jste k němu přišel? A jak se jmenuje?

Jmenuje se kožíšek a jméno mu dali děti – holky a byl dětí a postupně děti odrostli a zestárli a tak zůstal na mě.

Takže tady žijete s Kožíškem…

Nó, my se tady tak doplňujem…

A cítí vaše nálady?

Já nevím, já cítím ty jeho. Občas je vytrvalej, neodbytnej, mňouká za dveřma, ale jinak si myslím, že žijeme v symbióze.

Jaký máte názor na kastrace?

Tak on je kastrovaný a je kastrovaný, protože jsme měli původně dvě kočky, a už jsme nechtěli koťata a tak je lepší, když je tady u domu a netoulá se, protože když kastrovaný nebyl, tak taky nebyl půl roku doma.

Vážou se ke kočkám nějaké pověry?

Jestli jo, tak já jich moc neznám.Snad jen to, že vyhledávají patogení zóny a že naopak si v nich libují, ale co je na tom pravdy, nevím.

Nevzpomenete si ještě na nějakou pověru o kočkách?

Říkala mi kolegyně, která taky má ráda kočky, má jich asi pět, tak říkala, že kočky si vybírají lidi a né, že si lidi vybírají kočky.

Ale jak to bylo teda v tomhle příběhu, vašeho kocoura?

No já si myslím, že jsme na sebe tak zbyli.

Čím on obohacuje váš život?

Tím, že tady je. Já si myslím, že někdy je to docela prima, když tady venku je takový převislý, převislej břečťan, tak on tam pod ním vegetuje ve stínu, až tak občas mě přijde zkontrolovat.

Tušíte, jaká je situace kočičí populace v české republice?

Vůbec, vůbec.

Třeba jako jestli těch koček je nadbytek?

Já vůbec nemám představu, jediný, co jsem slyšel nějakou statistiku, kolik se prodá potřeb a krmení pro domácí mazlíčky a bylo to v miliardách, což mě překvapilo, ale jinak žádnou takovou informaci nemám. Tak my tady na vesnici to moc neřešíme.

Ale v tom vašem bysnyse, protože jste lékárník, už jste to taky pocítil…

Máme takový větší obrat v těch zvířecích preparátech, jak pro psy, tak pro kočky v těch exponovaných měsících, na klíšťata, preventivní takový ty pipetky a na odčervení čas od času se objednává přímo pro koťata, ale tady u nás na vesnici to lidi řeší, když už je to na té kočce poznat.

Jaký je váš názor vůbec na to, že tyhle preparáty se teď prodávají v liských lékárnách, v podstatě je to novinka, že jo?

To ne, to jsme tam prodávali vždycky. Naopak, naopak je to spíš tak, že třeba před 20, 25 lety byl celý sortiment veterinární, farmacie, veterinární farmakologie, všechna léčiva proti či na odčervení a i ta preventivní proti hmyzu. Tak to byl výhradně exkluzivně lékárnickýnebo lékárenský sortiment. Pak nějaká část po roce 99 nebo 2000 přišla přímo do sortimentu veterinářů, kde už zůstala a teď se postupně vrací do lékáren, ale i do obchodukterý jsou specializovaný na ten sortiment domácích mazlíčků.

A co říkáte to boomu s tím odčervováním? Nemyslím jenom mazlíčků, ale i lidí.

No tak to nevím, co mám říct, jako…protože já jsem si přečetl nějakou studii, zapomněl jsem jméno toho profesora, ale je z jihočeský univerzity, který tvrdí, že expozice parazity třeba v dětském věku u lidí je možná prevencí před alergiemi, takže já si myslím, že každý ten parazit, pokud toho člověka nezabíjí, tak možná, že nechává něco dobrého, ale zas známe případy nějakých terapeutických léčebných postupů, kde si dámy na hubnutí nechávají inplantovat tasemnice, takže mě to přijde trošku zvláštní, na jedný straně ta hyper-čistota a na druhé straně nějaké ty terapeutické kůry pod dohledem, přímo ta tasemnice mi přijde velmi zvláštní.

Asi byste si to sám nenechal…

Ne, ne, ne…

Když jsme v té farmakologii, to je zajímavé, v podstatě antibiotika pro zvířata, pro lidi, velký rozdíl tam není v té výrobě, předpokládám, ale cenový občas bývá, nebo některé ty preparáty pro zvířata jsou dvakrát dražší než pro lidi a je to to samé?

V zásadě je to možná totéž, ale tady se pohybuje na dvou různých rovinách. Konkrétně, vy jste hovořila o antibioticích, tak je celá řada antibiotik, které jsou vyčleněny z té humání medicíny právě pro to, aby jejich zvýšené používání u domácího zvířectva, nebo užitkových zvířat, aby neovlivnilo citlivost bakterií křížově v té humání medicíně a co se týče cen, tak ono to není zas nic zvláštního, protože ta humání medicína podléhá celé řadě mechanismů, které snižují a regulují cenu léčiv v té humání medicíně a tu veterinární medicínu, žádná instituce nereguluje, takže tam je ta ceno tvorba volná, takže se odráží spíš od toho, co jsou majitelé ochotni zaplatit.

Ale třeba konkrétně širokospektrá antibiotika typu? ty jsou třeba veterináři strašně často předepisována a u lidí je vidím stejně oblíbené, mě to tak přijde, to je pak trošku protichůdný k tomu co říkáte, že humání medicína měla používat jiný typ antibiotik.

Nechci zabíhat do podrobností, protože je to pro každý ten preparát specifický, ale celá řada těch, třeba penicilinových antibiotik je potencovaná nějaký dalším léčivem, které zmodifikuje tu účinost. Celá řada antibiotik je vyloučena pro určitý druh zvířete. Takže tohle je veterinární problematika, já nejsem úplně kovaný v tom, protože jak jsem říkal, před 15ti lety ten sortiment masivně zmizel z lékáren a navíc, my v lékárnách (?) a pokud někdo přijde s receptem na antibiotikum veterinární, tak buď objednáváme speciální nebo se vydávají humání, ale tam se zase odvíjí jiná cenová politika, protože na rozdíl od humáních léčiv ta veterinární jsou zatížena vyšší sazbou DPH. Ta problematika je podstatně širší.

Co kočky a drogy? Víte o nějakých kočičích drogách?

No, jenom co si matně pamatuju ze školy, že kočky mají v oblibě ty hluchavkovité rostliny, zejména tedy šantu, že je to jejich oblíbená…jak se to řekne? Taková kočičí pláž, letovisko, kde se chodí slunit a brouzdat, ale vlasně jsem to nikdy neviděl a ani to nepěstujem.

Nedáváte to Kožíškovi?

Ne-ne.

Dříve lidem stačili bylinky, dneska při sebemenší bolesti to řeší chemickou cestou. Jak si to děláte vy sám? A co téma nadužívání léků v západním světě? Kdy jde o bysnys a kdy jde o záchranu života? A je ta hranice křehčí, než by se mohlo zdát?

Tak já jsem ta kovářova kobyla co chodí bosa, já žádné léky neužívám, když nemusím a naštěstí nemusím. A já mám srovnání teďko, jsem byl vlastně půl roku v Africe a ono je to zase posunuté do té úrovně, že za prvé, těch léčiv tam tolik není a že je užívají, pokud si je mohou dovolit, protože oni se dostanou k lékaři až když je ten jejich zdravotní stav velmi, velmi vážný. Co se týče západního světa, tak tady jsme si zvykli na takové zkratky a záchrané brzdy v okamžiku kdy něco bolí, nebo kdy je něco špatně, tak ta cesta vede do lékárny ve snaze zase zvolit nějakou tu zkratku, která tomu zdravotnímu stavu pomůže v zásadě bezbolestně a rychle. Ale málokdo už přemýšlí o tom, že ta nemoc nebo ten její příznak nějakou dobu vzniká a je způsoben něčím co se tou chemií může odstranit a nebo zmírnit, ale pokud tam ta příčina přetrvává, tak je nutný zvolit nějaký jiný postup. Zhubnout, víc se hýbat, změnit dietu a tomu se často mnoha lidem nechce.

A jak pečují ti Afričané o své zdraví?

Já nevím. Tam kde jsem byl já, tak tam je to o té dietě spíš naopak, že pro ně je podstatné získat té výživy mnohem víc, že v jižním súdánu je celá řada populace nebo velká většina populace je vystavena spíš nedostatku jídla. Totéž platí o hygieně, takže oni se snaží přežít, jak mohou.

Takže tam ta jejich myšlenková nadstavba, kterou se tady zaobíráme moc není…

Tak v té oblasti, kde jsem byl já, je vlastně jediná lékárna u nás, myslím tím nemocnici lékařů bez hranic a vůbec možnost dosáhnout nějakou jinou lékařskou nebo zdravotní péči a nebo místo, kde se nějaké léky prodávají je velmi omezena.

…

Pokračování příště.

Přihlaste si odběr Matyldina zpravodaje a další část rozhovoru vám přijde na email.