| Zdroj: | E15 | |||||
| Datum vydání: | 16.10.2017 | |||||
| Rubrika / pořad: | Události | |||||
Česko patří k velmocím v množení zvířat a úřady často selhávají
Prodej domácích mazlíčků patří do temného byznysu, který kvete v České republice. Obchod se štěňaty či koťaty je jednou z nejvýnosnějších ilegálních činností s milionovými daňovými úniky. Řeč není o certifikovaných chovech, ale o tyranských množírnách. Na Česko se snáší kritika z celého světa.
České úřady mnohdy při jednání s množiteli selhávají. To ukazuje příklad jedné z brněnských množíren, který bez výsledku řešila policie, krajská veterinární správa i obecní úřad. Veterinární správa konstatovala, že se majitelka dopustila týrání zvířat, své odborné stanovisko ale nepředala obecnímu úřadu. Ten proto nezasáhl a nenechal kočky chovatelce odebrat. Policie případ odložila. „Úřady pochybily,“ konstatoval pak pouze zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček. Tím případ skončil.
Množení zvířet navíc již není jen domácím byznysem, každoročně se vyvezou do ciziny psy a kočky za miliony. Často jde přitom právě o zvířata z nekontrolovaných chovů. Dokládají to statistiky Evropské unie, podle kterých policie každoročně zachytí kolem 24 tisíc pokusů převézt domácího mazlíčka do ciziny na prodej bez povolení – většinou právě z Česka a Maďarska. „Povolení k převozu a prodeji mělo jen 45,17 procenta zvířat,“ uvádí unijní studie.
Spolek a facebooková skupina Můj život s kočkou spustil osvětovou kampaň, v rámci vysvětluje, jak množírnu poznat a proč si zvíře z ní nepořizovat. „Na začátku možná vyjde takové zvířátko o pár tisíc levněji než kotě či štěně z oficiálního registrovaného chovu, ve finále ale spláčou nad výdělkem – zvíře bude nemocné a náklady na něj raketově porostou,“ říká chovatelka Adéla Kroupová, která spolek založila s tím, že první volbou by měla být adopce zvířete v nouzi.
Útulky totiž praskají ve švech. Podle odhadů Nadace na ochranu zvířat přijmou každoročně asi 35 tisíc nových přírůstků. Další kočky zůstávají na ulici. Podle unijních dat se každý rok ocitne bez domova kolem 1,5 procenta mazlíčků, kteří původně žili v domácnostech. V případě Česka, kde lidé chovají asi 1,9 milionu koček, tedy na ulici živoří více než 28,5 tisíce zubožených zvířat. Odhalit ilegální chovatele se ale podaří odhalit jen zřídka. „Kočičí množírny jsou totiž často skryté v bytech,“ dodává Kroupová.
Nový projekt spolku Můj život s kočkou, který upozorňuje na nebezpečí množíren a motivovat víc k adopci zvířat z útulku a plánuje vytvořit kastrační mapu Česka, podpořilo třináct významných mužů Česka – například lyžař a olympionik Ondřej Bank, návrhář Osmany Laffita, přemožitel osmitisícovek Marek Holeček, herec Pavel Batěk nebo spisovatel Milan Urban. Všichni se spolu se svými či útulkovými kočkami nechali vyfotit do kalendáře Můj život s kočkou 2018.
Spolek navíc chce ve spolupráci s organizací Nekupuj, adoptuj odstartovat projekt, v rámci nějž vznikne kastrační mapa měst a obcí. Ta ukáže, kde mohou své kočky kastrovat zadarmo. „Je pravda, že města, která na kastrace koček přispívají, problémy s toulavými kočkami prakticky nemají. Například Zlín podporuje kastrace koček a kocourů už sedmnáctým rokem,“ uvedl k projektu zastupitel Zlínského kraje a poslanec za hnutí STAN Petr Gazdík.
Stejný článek vyšel i zde:
https://www.e15.cz/domaci/cesko-patri-k-velmocim-v-mnozeni-zvirat-a-urady-casto-selhavaji-1338609
